když mi stále ukazuješ,
že už jsem ti putna
a že nejsem nutná?
Já začala tě otravovat
a ty mě zase ponižovat,
naschvál nebo omylem?
V tomhle času nemilém,
kdy spadlo listí ze stromů
a já nechci víc domů.
Se slzami na tvářích,
pykám si za tenhle hřích.
Zachrání mě už jen zima,
která všechen smutek snímá
a zamkne ho do ledu,
pryč z očí a dohledu.
