Myšlenka

Před dávnými časy, kdy slunce bylo ještě mladé a zem nepoznala život, jaký dnes známe, ani jaký přisuzujeme dávné minulosti, se toulala od galaxie k galaxii myšlenka. Koho nebo čeho se nedá říct. Byla to myšlenka, ktrá znala myšlenky budoucnosti a chtěla se stát něčím, co vesmír, který vnímal všechno dění uvnitř sebe velice dobře nikdy nezpomene. Bloudila od planetě k planetě stejně jako k dalším vesmírným tělesům. Hleděla do daleké budoucnosti, ale nikde nenašla nic, co by jen trochu rozveselilo její myšlenky v myšlence, kterou byla ona. Až našla planetu, nijak velkou, nijak krásnou, s nijak šťastnou budoucností. Možná že vesmír, tak rozsáhlý a tak tajemný nemá zájem o vzpomínky na krásnou myšlenku, ale tahle planetka a její budoucnost jsou i budoucností téhle myšlenky. Myšlenka krásy a dokonalosti neodolala tomu příslibu věčné slávy a střemhlav do malé planetky narazila a spojila se s malým kouskem horniny, který se stal její budoucností a věčnou slávou. Dnes tomuto kousku a myšlence dokonalosti říkáme měsíc.