jsem jako úder blesku,
co spousty lidí
na obloze řádit vidí
a naproti tomu
jsem jako úder hromu,
co chce být ještě zlejší,
ačkoli je pomalejší.
V tom objetí stýskání,
vzpomínku na blýskání,
letící až u nebe
si nechávám na tebe,
ne na řeči hloupý
smrtící jak kroupy,
ale na mé tajné sny,
s tebou, a jsou překrásný.
